„Dáme to tam za osm. Slevit můžeme vždycky!“ Aneb jak vysoká cena dokáže pohřbít prodej nemovitosti

„Dáme to tam za osm milionů, slevit můžeme vždycky.“ Zní to jako dobrý plán. Jenže přemrštěná cena může z atraktivní nemovitosti udělat neprodejný ležák. Proč první týdny inzerce rozhodují a jak nastavit cenu, abyste nakonec zbytečně neprodělali?

Každý prodávající chce za svou nemovitost získat co nejvíce. To je pochopitelné. Jenže právě touha po maximální ceně se někdy stává největší překážkou úspěšného prodeje. Z domu, o který by při správně nastavené ceně mohl být značný zájem, se postupně stává realitní ležák a původní plán „zkusíme to dráž, zlevnit můžeme vždycky“ se může pořádně prodražit. „Soused prodal za šest milionů, ale náš dům je přece mnohem hezčí. Máme novou kuchyň, před pěti lety jsme měnili okna a na zahradě stojí pergola, kterou jsem stavěl celé léto. Dáme to za osm, a když se nikdo neozve, tak zlevníme.“ Podobný rozhovor se při oceňování nemovitostí odehrává častěji, než by se mohlo zdát. Upřímně, kdo by se majitelům divil? Nemovitost bývá pro většinu lidí nejhodnotnějším majetkem, který vlastní. Často v ní strávili desítky let, investovali do ní úspory, čas i vlastní práci. Je proto přirozené, že její hodnotu vnímají jinak než člověk, který do ní vstoupí poprvé.

Právě tady vzniká zásadní rozdíl mezi tím, jakou hodnotu má nemovitost pro svého majitele a jakou cenu je za ni ochoten zaplatit kupující. Realitní trh totiž nefunguje podle osobních vzpomínek, citových vazeb ani podle toho, kolik peněz prodávající potřebuje na pořízení nového bydlení. Řídí se především nabídkou, poptávkou, lokalitou, stavem nemovitosti a možnostmi kupujících. Přestože se to některým majitelům poslouchá těžko, ani čerstvě vymalovaný obývací pokoj, ani zahradní jezírko s kapry automaticky neznamenají, že dům má o milion vyšší hodnotu.

Kouzlo novinky. Proč může být začátek prodeje rozhodující?

Představte si, že hledáte rodinný dům. Už několik měsíců sledujete realitní portály, máte nastavené upozornění na nové nabídky a poměrně přesně víte, jaké nemovitosti se ve vámi vybrané lokalitě prodávaj a najednou se objeví nový inzerát. Zajímavý dům, pěkná zahrada, dobrá lokalita. Otevřete fotografie, projdete dispozici, podíváte se na mapu a pak přijde okamžik pravdy. Pohled na cenu. Pokud odpovídá vašim možnostem a přibližně i situaci na trhu, pravděpodobně začnete uvažovat o prohlídce. Možná rovnou zavoláte makléři. Pokud je ale o dva miliony vyšší než u srovnatelných nemovitostí, nejspíš jen zavřete okno prohlížeče a pokračujete dál. To se může stát desítkám dalších zájemců.

První dny a týdny po zveřejnění nabídky představují důležitou příležitost oslovit kupující, kteří už na trhu aktivně hledají. Tito lidé mají často srovnání, vědí, co si mohou dovolit, a na zajímavou nabídku dokážou reagovat poměrně rychle. Pokud je však cena od začátku výrazně nadsazená, tato příležitost může zůstat nevyužitá. Samozřejmě neexistuje univerzální pravidlo, že se každá správně oceněná nemovitost musí prodat do čtrnácti dnů. Luxusní vila za desítky milionů bude mít jiné publikum než běžný panelový byt. Podobně může déle hledat kupujícího specifický objekt, rekreační areál nebo nemovitost určená k rozsáhlé rekonstrukci. Princip je ale stejný. První dojem se nedělá dvakrát ani v realitní inzerci.

Z atraktivní novinky se pomalu stává realitní ležák

Na začátku je majitel optimistický.
„Máme krásný dům, někdo se určitě najde.“
Po prvním měsíci bez vážného zájemce optimismus trochu slábne.
„Asi je zrovna špatná doba.“
Po druhém měsíci přichází první úvahy o slevě.
„Tak to zkusíme snížit o sto tisíc.“
Po několika dalších měsících už se objevuje otázka, kterou nechce slyšet žádný prodávající.
„Proč se to vlastně pořád neprodalo?“

Dlouhodobě inzerovaná nemovitost totiž může začít vyvolávat nedůvěru. Zájemci, kteří nabídku opakovaně potkávají na realitních portálech, si mohou začít domýšlet problémy, které ve skutečnosti vůbec neexistují. Není špatná střecha? Nejsou tam vlhcí sousedé? Není něco v nepořádku s dokumentací? Nebo se majitel nedokáže s nikým dohodnout? Přitom může být všechno naprosto v pořádku. Dům je udržovaný, právní stav bez komplikací, lokalita příjemná. Jediným problémem je cena. Jenže trh už na nabídku reaguje jinak než na začátku. Z původně zajímavé novinky se stala nemovitost, kterou zájemci znají, ale nemají důvod na ni reagovat. To je situace, ze které se někdy dostává mnohem obtížněji než ze správně nastaveného prodeje od prvního dne.

„My na prodej nespěcháme.“ Věta, která může stát statisíce

S touto větou se setkáváme poměrně často. Majitel nemá finanční problémy, nepotřebuje rychle kupovat jinou nemovitost a vlastně ho nic netlačí. Proč by tedy měl slevovat? Na takovém postoji není nic špatného. Pokud člověk prodávat nemusí, může si dovolit vyčkat na nabídku, která mu bude vyhovovat. Problém nastává ve chvíli, kdy se čekání zamění za prodejní strategii. Nemovitost může být v inzerci půl roku, rok nebo i déle. Majitel sice nikam nespěchá, ale mezitím se mění nabídka konkurenčních nemovitostí, úrokové sazby hypoték, možnosti kupujících i celková nálada na trhu. Navíc samotné držení nemovitosti může něco stát. Platí se energie, pojištění, údržba, případně příspěvky do fondu oprav. U prázdného domu je potřeba zajistit vytápění, kontrolu technického stavu a běžnou péči. Pak je tu něco, co v žádné tabulce nenajdete – čas. Čas strávený organizováním prohlídek, odpovídáním na dotazy, udržováním nemovitosti v reprezentativním stavu a opakovaným vysvětlováním, proč je její cena právě taková.

Čekání na kupujícího, který jednou možná zaplatí vysněnou částku, ještě neznamená, že jde o ekonomicky výhodné rozhodnutí.

Někdy totiž majitel čeká tak dlouho, až nakonec prodá levněji, než mohl prodat před několika měsíci. Neplatí to vždy. Trh se může vyvíjet i opačným směrem, ale spoléhat pouze na to, že čas všechno vyřeší, je poměrně riskantní strategie.

Když se ze slevy stane nekonečný seriál

Dalším typickým scénářem je postupné snižování ceny. Představme si modelový rodinný dům, jehož reálná tržní hodnota se pohybuje přibližně kolem šesti milionů korun.

Majitel se však rozhodne zahájit prodej na 7 490 000 Kč.
První měsíc se prakticky nikdo neozve.
Po šesti týdnech přichází sleva na 7 290 000 Kč.
Další měsíc uběhne bez výsledku, a tak se cena sníží na 6 990 000 Kč.
Po čase následuje další úprava na 6 690 000 Kč.
Protože prodej stále vázne, objeví se nakonec cenovka 6 190 000 Kč.

Nemovitost se tedy po několika měsících dostala přibližně tam, kde mohla být už na začátku. Jenže mezitím ztratila jednu zásadní výhodu, pozornost zájemců při uvedení na trh. Někteří kupující už pořídili jinou nemovitost a další nabídku znají a čekají, zda cena neklesne ještě níže. „Když už zlevnili o milion, třeba pustí ještě půl,“ mohou si říkat, a tím se vyjednávací pozice prodávajícího komplikuje. Postupné snižování ceny samo o sobě samozřejmě není chyba. Někdy je zcela oprávněné a reaguje na změnu situace. Rozdíl je ale mezi promyšlenou cenovou strategií a nekonečným zlevňováním, které jen dohání původně nereálná očekávání.

Soused prodal za šest milionů. Náš dům musí mít cenu alespoň sedm!

Srovnávání se sousedy patří mezi oblíbené disciplíny českých majitelů nemovitostí.

„Novákovi prodali dům za šest milionů a přitom ho měli menší než my.“
Jenže dvě nemovitosti ve stejné ulici ještě nemusí mít stejnou hodnotu.
Rozhodovat mohou detaily, které na první pohled nejsou vidět. Jedna nemovitost má novou střechu, druhou čeká oprava za několik set tisíc korun. Jeden dům má moderní rozvody a kvalitní izolace, druhý původní elektroinstalaci a problém s vlhkostí. U jednoho je bezproblémový přístup po obecní komunikaci, u druhého vede cesta přes cizí pozemek bez dostatečně vyřešených práv. Rozdíly mohou být také v dispozici, energetické náročnosti, orientaci zahrady nebo třeba v dostupnosti parkování.

Nesmíme zapomenout na jednu podstatnou věc: Cena uvedená v inzerátu nemusí být cenou, za kterou se nemovitost skutečně prodala.

Dům mohl být nabízen za šest milionů, ale kupní smlouva nakonec mohla být uzavřena na částku o několik set tisíc nižší. Proto se profesionální posouzení tržní hodnoty nemůže opírat jen o aktuální nabídky na realitních portálech. Důležité jsou také realizované prodeje, technický a právní stav, konkrétní lokalita, aktuální konkurence a zejména skutečná poptávka. Jinými slovy, nestačí vědět, kolik si za podobný dům říká soused. Potřebujeme vědět, kolik jsou za něj kupující skutečně ochotni zaplatit.

Investovali jsme do rekonstrukce dva miliony. Tak se nám přece musí vrátit!

Další častý omyl. Majitel koupil před lety starší dům a postupně ho rekonstruoval. Nová koupelna, podlahy, kuchyně, výměna oken, zahradní úpravy. Faktury se nasčítaly a výsledná částka je úctyhodná. Když přijde na prodej, má logickou představu: pořizovací cena plus náklady na rekonstrukci plus něco navíc. Jenže tržní hodnota se takto jednoduše nepočítá. Některé investice mohou hodnotu nemovitosti významně zvýšit. Jiné přispívají spíše k její lepší prodejnosti, ale do ceny se nepromítnou v plné výši.

Některé jsou především otázkou osobního vkusu. Kuchyň za půl milionu může být snem současného majitele, ale budoucí kupující ji třeba plánuje kompletně vyměnit. Luxusní vířivka na zahradě může být pro jednoho důvodem ke koupi, zatímco druhý už přemýšlí, kolik bude stát její odstranění a barevná koupelna, která byla před patnácti lety posledním výkřikem designu? Ta dnes možná budí spíše vzpomínky na dobu, kdy byly moderní i televizory s hlubokou obrazovkou.

Náklady na rekonstrukci a zvýšení tržní hodnoty nejsou totéž.

To ovšem neznamená, že se do nemovitosti nevyplatí investovat. Znamená to pouze, že před prodejem je dobré rozlišovat mezi úpravami, které zvyšují cenu, a těmi, které jsou pro majitele především osobním komfortem.

Tři makléři, tři ceny. A jeden slib, kterému se těžko odolává

Představme si další běžnou situaci.

Majitel se rozhodne prodat dům a pozve si tři realitní makléře.
První po prohlídce a vyhodnocení trhu doporučí nabídkovou cenu 5 890 000 Kč.
Druhý dojde k podobnému závěru a navrhne 6 090 000 Kč.
Třetí přijde s úsměvem, rozhlédne se po obývacím pokoji a pronese:
„Tohle je nádherná nemovitost! Já bych se nebál sedmi a půl milionu.“

Která nabídka bude pro majitele nejlákavější? Pravděpodobně ta poslední. Právě zde se dostáváme k jednomu z největších úskalí při výběru realitního makléře. Někteří prodávající si totiž nevybírají toho, kdo jim nejlépe vysvětlí situaci na trhu, ale toho, kdo jim slíbí nejvyšší cenu. Přitom vysoký odhad ještě neznamená vysoký výsledek. Může jít o optimistický názor, ale také o snahu získat zakázku za každou cenu. Ať už je důvod jakýkoliv, důsledky případného neúspěchu nese především prodávající.

Nemovitost stojí v nabídce, zájemci nepřicházejí a po několika měsících se začíná mluvit o tom, že „trh bohužel není tak silný, jak jsme čekali“. Zkušený makléř by měl umět svou cenovou strategii obhájit. Vysvětlit, z jakých údajů vychází, jaké jsou silné a slabé stránky nemovitosti, kdo je pravděpodobným kupujícím a jakým způsobem ho chce oslovit a někdy musí mít také odvahu říct majiteli nepříjemnou pravdu.

Dobrý makléř totiž není ten, kdo vám na začátku slíbí nejvíc. Je to ten, kdo dokáže své doporučení podložit a dovést obchod k úspěšnému konci.

Cena není jen číslo. Je to také marketingový nástroj

Možná vás překvapí, jak výrazně může správně zvolená nabídková cena ovlivnit počet zájemců. Realitní portály dnes umožňují vyhledávání podle nejrůznějších parametrů. Lokalita, dispozice, velikost pozemku, energetická náročnost a samozřejmě maximální cena. Kupující si například nastaví, že hledá rodinný dům do šesti milionů korun. Pokud jej nabízíte za 6 490 000 Kč, takovému zájemci se při tomto cenovém filtru vaše nemovitost vůbec nemusí zobrazit. Přitom by o ni mohl mít vážný zájem a při osobní prohlídce by možná zjistil, že jde přesně o dům, který hledá.

Správné nastavení ceny proto ovlivňuje nejen ochotu kupujících přijít na prohlídku, ale i to, zda se k nim nabídka vůbec dostane. Podobně důležitá je celková prezentace. Profesionální fotografie, dobře zpracovaný popis, půdorysy, virtuální prohlídka nebo video z dronu mohou zvýšit atraktivitu nemovitosti a pomoci zájemcům lépe pochopit její přednosti. Ani ta nejlepší prezentace ale nedokáže dlouhodobě překonat cenu, která je výrazně mimo realitu trhu. Můžete mít nádherné fotografie, video jako z hollywoodského filmu a text, který by obstál v literární soutěži. Pokud však nabízíte běžný rodinný dům za cenu luxusní vily, marketing sám o sobě zázrak neudělá.

Může správná cena vyvolat mezi kupujícími soutěž?

Ano. A právě tady se dostáváme k zajímavému paradoxu. Prodávající mají někdy pocit, že vyšší nabídková cena automaticky znamená větší prostor pro vyjednávání. Ve skutečnosti ale může být v některých případech výhodnější nabídnout nemovitost za cenu, která odpovídá trhu a osloví širší skupinu relevantních zájemců. Pokud se totiž o jednu nemovitost začne zajímat více vážných kupujících, může vzniknout konkurenční prostředí. Jeden zájemce nabídne požadovanou částku. Druhý je ochoten zaplatit o něco více. Třetí má připravené vlastní finanční prostředky a dokáže obchod uskutečnit rychleji. Prodávající tak získává možnost vybírat nejen podle ceny, ale také podle jistoty financování a dalších podmínek obchodu.

Samozřejmě to není univerzální recept. Ne každá nemovitost přiláká několik kupujících a uměle podhodnocená cena není automatickou cestou k lepšímu výsledku. Podstatné je správně vyhodnotit konkrétní situaci. Cílem není nabídnout nemovitost co nejlevněji. Cílem je nastavit takovou strategii, která pomůže dosáhnout nejlepších reálně dosažitelných podmínek prodeje. Někdy k tomu vede úplně jiná cesta, než jakou by si majitel původně představoval.

Jak poznat, že je cena nastavená špatně?

Realitní trh zpravidla poskytuje určitou zpětnou vazbu. Jen je potřeba ji správně číst. Pokud má inzerát dostatečnou návštěvnost, ale téměř nikdo nereaguje, může být problém v ceně, prezentaci nebo samotných parametrech nemovitosti. Pokud zájemci volají, chodí na prohlídky, ale nikdo nechce podat nabídku, stojí za to zjistit proč. Vadí jim technický stav? Dispozice? Lokalita? Nebo mají pocit, že za požadovanou cenu mohou získat něco lepšího? Právě zpětná vazba z prohlídek je velmi cenná. Dobrý makléř by ji měl průběžně vyhodnocovat a s majitelem otevřeně komunikovat.

Ne vždy je totiž nutné okamžitě snižovat cenu. Někdy pomůže změna prezentace, doplnění informací, kvalitnější fotografie nebo přesnější zaměření propagace na vhodnou skupinu kupujících. Jindy je ale potřeba přiznat, že hlavní problém skutečně představuje cena a čím dříve se takové zjištění promítne do dalšího postupu, tím lépe.

Jak tedy určit správnou prodejní cenu?

Univerzální kalkulačka, do které zadáte adresu, počet pokojů a velikost zahrady a ona vám s absolutní přesností oznámí prodejní cenu, bohužel neexistuje. Online odhady mohou být dobrým výchozím bodem, ale mají své limity. Nedokážou vždy správně zohlednit technický stav, konkrétní dispozici, právní okolnosti nebo výjimečné vlastnosti nemovitosti. Proto by tržní posouzení mělo vycházet z více zdrojů. Z realizovaných prodejů srovnatelných nemovitostí, z aktuální konkurence v nabídce, ze znalosti místního trhu a z osobní prohlídky.

Důležité je také uvědomit si, kdo bude pravděpodobným kupujícím. Jinak se stanovuje strategie pro menší byt vhodný k investici, jinak pro rodinný dům určený k rekonstrukci a úplně jinak pro rozsáhlý historický objekt nebo komerční nemovitost. Právě zde se ukazuje, že prodej nemovitosti není jen o vložení několika fotografií na internet. Je to kombinace znalosti trhu, marketingu, obchodního jednání, právní orientace a schopnosti správně odhadnout chování kupujících.

A co když se prostě rozhodnu, že pod určitou cenu nepůjdu?

I to je naprosto v pořádku. Každý prodávající má právo určit si částku, pod kterou svou nemovitost prodat nechce. Důležité ale je vědět, zda jde o cenu odpovídající tržním podmínkám, nebo o osobní hranici, která s aktuální tržní hodnotou nemusí souviset. Pokud vám makléř na základě srovnání doporučí cenu kolem šesti milionů korun, ale vy chcete minimálně sedm a půl, nemusí to automaticky znamenat spor. Znamená to pouze, že vaše očekávání jsou momentálně odlišná od odhadované tržní hodnoty. Pak je na místě otevřeně probrat, zda má smysl nemovitost za těchto podmínek vůbec nabízet. Někdy totiž může být rozumnější prodej odložit než vytvářet inzerát, u kterého je už na začátku velmi malá pravděpodobnost úspěchu. I takové doporučení by mělo patřit k poctivé práci realitního makléře.

Nejvyšší cena ještě nemusí znamenat nejlepší obchod

Při prodeji nemovitosti se často soustředíme na jediné číslo – kupní cenu. Jenže úspěšný obchod má i další rozměry.

Představte si dva zájemce.

  • První nabídne 6 200 000 Kč, ale financování teprve začíná řešit, musí prodat vlastní byt a požaduje dlouhou lhůtu na dokončení transakce.
  • Druhý nabízí 6 100 000 Kč, má připravené vlastní prostředky, jasný harmonogram a je schopen obchod uskutečnit bez zbytečných komplikací.

Která nabídka je výhodnější?

Odpověď nemusí být tak jednoznačná, jak se zdá. Rozdíl sto tisíc korun je samozřejmě významný. Stejně důležitá ale může být jistota, že se obchod skutečně uskuteční. Zkušený makléř by proto neměl pouze předávat částky, které zájemci nabízejí. Měl by pomoci posoudit také financování, časové možnosti, rizika a další podmínky, protože nejlepší kupující nemusí být vždy ten, kdo slíbí nejvíc. Podstatné je, kdo dokáže za dohodnutých podmínek skutečně zaplatit a obchod bezpečně dokončit.

Prodej nemovitosti není loterie. Alespoň by neměl být

„Zkusíme to za osm a uvidíme.“ Tahle věta zní nevinně. Vždyť co se může stát? Maximálně se nemovitost neprodá. Jenže právě to může být největší problém. Nesprávně nastavená cena může promarnit počáteční zájem, prodloužit dobu prodeje, oslabit vyjednávací pozici a v některých případech vést i k horšímu konečnému výsledku. To neznamená, že by se prodávající měli vzdát ambicí nebo přijmout první nabídku, která přijde. Naopak. Každý majitel má právo usilovat o co nejlepší cenu a zkušený makléř by měl být právě tím člověkem, který mu k ní pomůže. Jen je potřeba odlišovat ambiciózní, ale obhajitelnou cenu od částky, která vznikla prostým přáním. Trh totiž obvykle nerozhoduje podle toho, kdo si o své nemovitosti myslí nejvíc. Rozhoduje podle toho, co jsou za ni kupující ochotni a schopni zaplatit.

A nakonec jedna nepříjemná, ale důležitá pravda

Pro mnoho lidí je vlastní dům mnohem víc než nemovitost zapsaná v katastru. Je to místo, kde vyrůstaly děti, kde se slavily narozeniny, kde se každé léto grilovalo a kde se možná před dvaceti lety vlastníma rukama stavěla pergola, která dodnes stojí navzdory všem předpovědím manželky. Takový domov má nepochybně obrovskou osobní hodnotu. Jenže kupující si nekupuje vaše vzpomínky. Kupuje nemovitost se všemi jejími výhodami, nevýhodami, možnostmi i budoucími náklady, a právě proto může být pohled nezávislého odborníka tak důležitý. Dokáže se na dům, byt nebo pozemek podívat bez emocí, porovnat jej s konkurencí a doporučit strategii odpovídající aktuální situaci.

Protože cena, za kterou chcete nemovitost prodat, je vaše představa. Cena, za kterou ji skutečně prodáte, je výsledek setkání vaší představy s realitou trhu.

Dobrý realitní makléř by měl pomoci, aby rozdíl mezi těmito dvěma částkami byl co nejmenší.