Pokud vlastníte nemovitost – ať už to je dům, byt nebo zahrada, měli byste vědět, že vás čeká každoroční povinnost zaplatit daň z nemovitosti. Možná si říkáte: „Proč musím platit za něco, co už mi patří?“ Jednoduchá odpověď: protože tak rozhodl stát. Ale nezoufejte, není to žádná raketová věda a většinou se jedná o relativně nízkou částku. Pojďme si to vysvětlit jednoduše a s trochou nadhledu.
Daň z nemovitosti je poplatek, který platíte obci, na jejímž území se vaše nemovitost nachází. Obec pak tyto peníze používá například na opravu silnic, výstavbu dětských hřišť nebo údržbu místního parku, kde si můžete v klidu sednout na lavičku a přemýšlet o tom, proč vlastně platíte daně.
Daň z nemovitosti má dvě části:
Pokud jste se stali novými vlastníky nemovitosti, musíte se registrovat k dani z nemovitosti. To znamená, že do 31. ledna následujícího roku po nabytí nemovitosti musíte podat daňové přiznání na příslušném finančním úřadě (podle místa, kde se nemovitost nachází). Daňové přiznání podáváte pouze jednou, pokud nedojde k žádné změně (například přístavba, prodej části pozemku nebo změna účelu využití). K přiznání budete potřebovat údaje z katastru nemovitostí, jako je výměra pozemku nebo typ stavby. Po podání přiznání vám finanční úřad každoročně oznámí výši daně, kterou je třeba zaplatit. Nezapomeňte, že včasná registrace a podání přiznání vám ušetří mnoho starostí i případné pokuty.
Jednoduše: každý vlastník nemovitosti. Pokud je vás na jednu nemovitost víc (například sourozenci zdědili chalupu po babičce), daň se dělí mezi všechny podle podílů. A ne, nájemníci daň neplatí – ti mají jiné starosti, třeba vysoký nájem.
Tady začíná ta zábavná část (no dobře, možná ne tak úplně). Daň se vypočítává podle typu vaší nemovitosti, její velikosti a toho, kde se nachází. Každá obec si může výši daně upravit pomocí tzv. koeficientů. To znamená, že pokud máte domeček v malé vesničce, zaplatíte méně než někdo, kdo vlastní byt v centru Prahy.
Příklad:
Máte zahradu o velikosti 1 000 m². Základní sazba daně je například 2 Kč za metr čtvereční. Pokud vaše obec použije koeficient 2, budete platit 4 000 Kč (1 000 m² x 2 Kč x 2). A je to! Jednoduchá matematika.
Daň z nemovitosti je tak trochu jako narozeniny – přichází každý rok a vy na ni nesmíte zapomenout. Tady jsou důležité termíny:
První splátka do 31. května.
Druhá splátka do 30. listopadu (pokud je částka nízká, platí se jednorázově).
Platbu můžete provést převodem na účet, složenkou nebo online přes portál Moje daně. Takže žádné výmluvy – zaplatit zvládne každý.
Řekněme to na rovinu: Pokud zapomenete nebo se rozhodnete, že daň z nemovitosti prostě ignorujete, finanční úřad vás rychle vrátí do reality. Za každý den prodlení vám začne nabíhat úrok, a pokud budete dlouhodobě dlužit, může to dojít až k exekuci. A ano, v extrémním případě můžete přijít o svou nemovitost. Takže lepší je zaplatit včas a mít klid.
V poslední době se často diskutuje o zvýšení sazeb této daně, hlavně ve větších městech. Obce totiž potřebují více peněz na rozvoj infrastruktury, škol nebo dopravy. Pokud by se sazby zvýšily, mohlo by to mít dopad na vlastníky nemovitostí, zejména ve velkých městech, kde je poptávka po bydlení největší. Takže pokud sledujete zprávy, možná jste už o tom slyšeli.
Daň z nemovitosti je povinnost, která k vlastnictví nemovitosti prostě patří. Není to sice zábavné jako vybírání nové kuchyně nebo nákup zahradního nábytku, ale je to důležité. A pokud si nejste jistí, jak daň správně spočítat nebo kdy zaplatit, obraťte se na finanční úřad nebo někoho, kdo tomu rozumí (třeba účetního). Pamatujte, že když budete platit včas, ušetříte si starosti i případné pokuty. A kdo ví – třeba vaše peníze pomohou postavit nové hřiště, kde si vaše děti budou hrát. Možná to nezní jako velká útěcha, ale alespoň víte, že daň z nemovitosti má svůj smysl.
