Chcete prodat byt nebo dům sami, bez realitky? Jasně, hlavní motiv je ušetřit na provizi. Kdo by nechtěl! Ale pozor, tahle cesta 'svépomocí' má svoje háčky. Co když ta 'ušetřená' provize bude ve výsledku mnohem menší, než kolik proděláte na špatné ceně nebo chybách ve smlouvě?
Tak se pojďme mrknout na pět nejčastějších chyb, které lidi dělají a které můžou celý prodej zbytečně zkomplikovat.
Tohle je asi ta největší klasika. Majitelé cenu často nastaví špatně, a to hlavně dvěma způsoby:
Podle toho, co by si přáli: Cenu si prostě "střelí od boku". Řeknou si, kolik potřebují na nový dům nebo kolik vrazili do rekonstrukce (i když to trh vůbec nezajímá).
Podle sousedů nebo internetu: Dívají se na inzertní servery, za kolik to nabízí soused. Jenže to, co tam vidí, jsou jen přání (nabídkové ceny). Reálná cena, za kterou se to fakt prodá, bývá často o statisíce jinde. K těmhle reálným číslům (z katastru a cenových map) se běžně nedostanete. Tyhle 'tvrdá data' mají právě makléři.
Co se stane?
Když cenu přepálíte: O inzerát nikdo ani nezavadí. Z nemovitosti se stane "ležák". Po pár měsících zlevníte, ale často už pod cenu, za kterou byste to prodali hned na začátku.
Když cenu podceníte: Zbytečně přijdete o peníze. Jednoduché.
Dneska lidi kupují očima. Rozhodují se na internetu během pár vteřin.
Chyba: Fotky narychlo mobilem, špatné světlo, neuklizeno, všude osobní věci... Fotky, které byt opticky zmenší. Chybí půdorys, který je super důležitý.
Co se stane? Váš inzerát všichni přeskočí. Nuda. Přitáhne to minimum lidí, a často jen 'smlouvače' a spekulanty. Naopak parádní fotky přilákají vážné zájemce, kteří jsou ochotní zaplatit plnou cenu. Víc vážných zájemců = větší šance na skvělou cenu.
Tohle je váš domov. Je jasné, že k němu máte vztah. Ale kupec to vidí jinak – ten vidí jen zdi a metry čtvereční.
Chyba: Jakmile někdo zkusí smlouvat nebo něco zkritizuje ("ta koupelna je hrozná"), berete to osobně. Urazíte se. Buď hned bouchnete dveřmi (a přijdete o fajn nabídku), nebo naopak moc rychle slevíte, jen abyste to měli z krku.
Co se stane? Emoce jsou špatný rádce. Zkušení kupující (nebo jejich makléři) to vycítí a využijí vaši nervozitu k tomu, aby vás dotlačili ke slevě. Profík je ten 'nárazník', který jedná s chladnou hlavou a chrání vaši cenu.
Prodej bytu není jako prodej kola na bazaru. Je to spousta právničiny a složitých smluv.
Chyba: Stáhnete si nějaký starý vzor smlouvy z internetu. Ani nevíte, jestli na domě není nějaké zapomenuté břemeno od tetičky, nebo jestli ta kůlna na zahradě je vůbec legální (stojí "načerno").
Co hrozí? V lepším případě se to celé zasekne a protáhne. V horším? Banka nedá kupujícímu hypotéku, protože nesedí papíry. Nebo se vám ozve právník i rok po prodeji, že jste zamlčeli nějakou skrytou vadu.
Lidi často netuší, kolik je za prodejem vlastně práce.
Chyba: Plácnete inzerát na jeden dva bezplatné portály a čekáte. Mezitím jste v práci, nemůžete brát telefony. Na prohlídky máte čas jen v sobotu dopoledne. Neumíte si prověřit, jestli má zájemce vůbec peníze, a tak trávíte hodiny s "realitními turisty", co se přišli jen podívat.
Co se stane? Prodej se táhne. Jste utahaní z věčného volání a domlouvání. A hlavně jste oslovili jen pidi zlomek lidí, co by mohli mít fakt zájem (a dobře zaplatit).
Nejde jen o to "prodat". Jde o to prodat za co nejlepší peníze, v klidu a hlavně bezpečně. Dobrý makléř není jen "ukazovač" bytů, co si vezme provizi. Je to člověk, co umí nastavit cenu (protože má data), udělat parádní fotky, ohlídá všechny ty papíry a hlavně – umí vyjednávat. Ptejte se sami sebe, není lepší zaplatit provizi a ve výsledku vydělat víc peněz (a mít klid), než ušetřit na provizi a prodělat na ceně nebo na chybách? Dobrý makléř si na sebe zkrátka vydělá.
